Historie využití stříbra k ochraně a podpoře zdraví

Už ve starověku, v období antiky, byly známé účinky kovového stříbra na vodu. Alexandr Veliký při svém tažení na východ vezl s sebou zásoby pitné vody ve stříbrných nádobách, ve kterých se nekazila. Lidé dlouhou dobu neznali pravé příčiny tohoto jevu, až s objevem mikroorganizmů se přišlo na to, že stříbro je pro většinu z nich smrtelně jedovaté už v minimálních množstvích. Tento efekt vědci nazvali oligodynamické působení stříbra, které se najvýrazněji projevuje u stříbrných nanočástic, maličkých částeček o rozměrech několik milióntin mm.

 

Téměř každý člověk se už setkal s tzv. černěním stříbrných předmětů, které vzniká chemickou reakcí sloučenín síry z ovzduší a povrchem kovového stříbra a je vlastně základem působení pravého koloidního stříbra. Bakterie mají ve své buňečné membráně aminokyselinu cystein s obsahem síry (S-II). Tato aminokyselina je hlavním cílem stříbrné střely - nanočástice - která sa na ni chemicky velmi pevně naváže a síru z ní doslova vytrhne. Membrána sa proděraví a bakterie hyne. Podobně působí na aminokyselinu N- formylmethionin. Jejím zničením nanočástice znemožní růst a rozmnožování mikroorganizmu.

Odlišná perspektiva

Antimikrobiální vlastnosti stříbra zaznamenala již staroindická medicína. K využití stříbra jako dezinfekčního prostředku ve větší míře došlo teprve v čase Římského impéria. Všechny patricijské domy uchovávaly poživatiny ve stříbrných nádobách a do mléka a tekutin se ukládaly stříbrné mince. Tento zvyk se uchoval i ve středověku. Užívání stříbrných příborů a stříbrného nádobí bylo samozřejmostí. I nádoby na svěcenou vodu v kostelech byly ze stříbra, voda v nich byla prakticky sterilizovaná.

Největší érou koloidního stříbra bylo období mezi světovými válkami. Stříbro se užívalo jako prvotní medikace k léčbě přenosných chorob a užívalo se ústně i nitrožilně. Ale v průběhu druhé světové války se na trhu objevily sulfonamidy a pak antibiotika. Tedy léčiva na stejné nemoci, ale levnější s výhodou snadného skladování ve formě kapslí a později tablet.

V neprospěch koloidního stříbra sehrála roli ještě jedna skutečnost a to že               v průběhu šedesátých let minulého století se začal důsledně a v mezinárodním měřítku prosazovat princip, že přírodní látky v naprosto čisté podobě nesmí být patentovány jako léčiva. To znamenalo, že na jejich vývoj, výrobu a prodej nemůže vzniknout nikomu výlučné právo. Tato okolnost také způsobila přechod z používání stříbra na používání antibiotik a tak vlastně to byl symbolický přechod od léčení       k velkému byznysu.

V roce 1993 v podstatě únik informací o vybavení kosmonautů opětovně způsobil zájem o koloidní stříbro. Veřejně vyšlo najevo, že jak američtí, tak i ruští kosmonauti, tedy osoby, jejichž zdravotnímu stavu je věnována krajní péče, odlétají do vesmíru se zásobami koloidního stříbra, určeného pro širokospektrální zdravotní i hygienické použití.

V roce 1997 byla zveřejněna zpráva, že hlavní lékař amerického ministerstva obrany pověřil speciální tým expertů zjistit nejúčinnější antivirové, antibakteriální a antiseptické látky, která by mohla být rychle k dispozici pro válečné operace - vítězem se stalo koloidní stříbro.

Zdroj: The Silver Institute, Washington, D.C., 1999

Porovnanie cien tovaru Navštívte Argena.sk v ShopMania

Prihláste sa prosím znovu

Ospravedlňujeme sa, ale Váš CSRF token pravdepodobne vypršal. Aby sme mohli Vašu bezpečnosť udržať na čo najvyššej úrovni, potrebujeme, aby ste sa znovu prihlásili.

Ďakujeme za pochopenie.

Prihlásenie